Dovolil jsem si napsat pod článek o demonstraci proti válce, že na tom přeci není nic špatného, když lidé protestují proti válečným náladám na české politické scéně. Dostalo se mi za to povděku víceméně několika agitátorů, kteří se mě jali osočovat z různých vymyšlených asociací a vlastizrad. Trvalo mi chvíli, než jsem si uvědomil, že někteří tito lidé jsou placení za konfrontaci jiných názorů či názorů proti programu státního aparátu a médií hlavního proudu. V ostatních případech se jedná vesměs o klasickou intelektuální měkkost a potácení se v názorech jiných. Nakonec jsem byl i mile překvapen, neboť můj příspěvek získal podporu stovek lidí na úkor pouze malé družině bojechtivých gaučových generálů.
Je vskutku s podivem, že v roce 2025 něco takového jako válka polarizuje český národ. A ještě s mnohem větším a zarmouceným podivem je, že to někteří i srdceryvně podporují a po válce i volají. Zvláštní to jev v České společnosti už jen z historického hlediska. Válka, ta světská neřest mocných, přeci lidem nepřináší vůbec nic pozitivního akorát smrt, smutek a strádaní. Z války, ze zabíjení nevinných lidí, ničením infrastruktury by měl jít patřičný strach mezi lidmi a dělat vše možné i nemožné, aby se něčemu takovému dalo předejít ze všech sil. Bohužel v Česku diplomacii neuznávají, respektive je jí pohrdáno mezi těmi, kteří v současné době sedí ve vládě. Jsou to také oni, kteří nejvíce vykřikují nenávistná hesla a chtějí brojit proti nepříteli, jehož poražení je tak teoretické a za nemyslitelných ztrát, že vůbec nedává smysl.
Samozřejmě je tu také možnost, že celá tato pro válečná lapálie, která šumí v éteru mediálních vln má trochu jiný cíl, a to upevňování moci stávající garnitury a jejich ideologických přisluhovačů. Strach je totiž nejlepší obchodník a v podstatě není složité pochopit, kdo z takové rétoriky nejvíce těží. Troufám si tvrdit, že v současné EU se vede hybridní válka zejména proti lidem samotným a cílem je upevnění centralizace moci potřebné k dalšímu směřovaní již dnes značně nedemokratické EU. Političtí představitelé favorizující současné směřování unie se předhánějí ve výbušných proslovech o nutnosti zbrojit, budovat armády jako tomu bylo mnohokrát v minulosti. Myslí to vážně, nebo jen straší obyvatelstvo ve prospěch lukrativních zakázek pro zbrojařské firmy? Celou pravdu se určitě nedozvíme, dá se ovšem odtušit, že zbrojařská lobby si vyjde na velice tučný zisk v příštích letech, Brusel si upevní svoji pozici nad jednotlivými satelity a lidé budou zase tahat za ten kratší konec, neboť to budou všechno platit z daní a ztrátou svobody. A dojde-li opravdu k válce, bude to další tragédie s obětmi, na které v historii zbude jen malý paragraf.
Armáda je bezesporu něco, čím by měl disponovat každý suverénní stát. Moderní armáda na obranu svrchovanosti země před vnějším ale i vnitřním nepřítelem je základ udržení svobody a prosperity země. Bohužel v tomto případě se o nic takového nejedná. Podle promluv představitelů EU lze soudit, že jejich pojetí armády a obrany má trochu jiné kontury. EU nechce ani tak bránit své satelity, jako spíše rozvracet vztahy se sousedními státy ve smyslu ekonomické a mediální války. Nakonec, pakliže EU opravdu zbuduje fungující a moderní armádu, což si myslím je úkol nad míru a schopností Bruselu, tak to určitě bude mít nemalý vliv na agresivní zahraniční politiku, kterou neustále píchají do toho či onoho vosího hnízda. Nakonec nějaký ten ouřada s pupkem či prezident s nazelenalým mozkem může vyvolat vojenský konflikt. Ovšem pak z celého evropského uskupení sovětských vazalských republik zůstanou maximálně ty ideály. Tudíž buďme rádi, že žijeme v míru a nenechme se vnést do války, ze které nekouká pranic dobrého jen proto, že pár krutovládců se chce dostat do učebnic dějepisu.