Dlouho, předlouho se moudří mudrci světových velmocí dohadovali o tom, jakým způsobem by bylo nejlépe vést stát, aniž by se muselo dbát na vůli a někdy i zvůli lehce manipulovatelných mas. Doposavad všechny politické systémy buď nesplňovaly základní parametry dlouhodobé stability, anebo byly příliš benevolentní k plebejcům.
Úkol toť byl složitý, nikdy předtím nerealizovaný, neboť davu by takové řešeni muselo být po libosti. Jinak jako vlna rozbouřeného moře by převrátili celý stát na hlavu; mocní by ztratili moc, boháči by přišli o peníze a lůza, ta nikým nekontrolovatelná lůza, by přivedla celý stát na buben, či do věku barbarského. Takového scénáře se všichni zainteresovaní jedinci chtěli vyvarovat. Tudíž bylo nutné zasadit se o spolupráci všech vědeckých disciplín. Nakonec řešení vzešlo od nás, malého národa v srdci Evropy.
Byl to málo známý polytechnický institut v Praze, který svolal sjezd akademiků s cílem vyřešit tento problém jednou a provždy. Podle dostupných zpráv bylo v plénu akademiků, profesorů a vědců velice živo. Diskuse probíhala do pozdních hodin večerních. Nakonec si vzal slovo profesor Tenký a jeho řeč změnila budoucnost politických systémů doslova revolučním způsobem. Profesor Tenký navrhl přítomným metodu tzv. biosociálního šlechtění politických lídrů, a to hned od samého počátku. Tedy zasemeněním. Podle profesora to byl jediný možný způsob zaručujíce absolutní poslušnost k udržování status quo a také kontrolu jednání a chování daného subjektu.
Poté si vzal slovo profesor emeritus Blažený a děkujíce svému kolegovi za tak průkopnický návrh k tomu ještě dodal, že v takovém případě by bylo vhodné pěstovat takové individuum v kontrolovaném prostředí za dozoru odborníků ze všech vědních disciplín. Jedině tak, pokračoval profesor emeritus Blažený, bude zaručena kvalita produktu a jeho následná oblíbenost mezi plebejci, kteří ve svých lídrech hledají zejména povrchní vlastnosti a například v minulosti žádoucí integrita či inteligence již dávno není populární.
Po odsouhlasení návrhu bylo rozhodnuto, že celý projekt připadne pod záštitu akademiků z Polytechnického institutu Přemysl. Poslední slovo měla ovšem armáda, která v tomto víceúčelovém aparátu viděla prostředek k prosazení svých zájmů, a tudíž si vynutila (tak jak to bývá u armády zvykem), že úplně první Unikát bude vyšlechtěn pro její vlastni vojenské poslání. Účastnící sjezdu se tak rozešli do svých domovů a hned příštího dne se dali kvapně do práce.
Netrvalo dlouho a první Unikát (uměle vyšlechtěný lídr) spatřil světlo světa. Podle úmluvy byl doručen armádnímu velitelství, které ho vedla pod krycím jménem PePa. Vzhledem k tomu, že se jednalo o úplně první Unikát tohoto druhu, měl do dokonalosti hodně daleko. Podle tabulek polytechnického institutu, ze kterého vzešel se jednalo o funkční prototyp s lakonickým označením BLB. PePa musel zůstat v organickém naložení a v mikrovlnné míse, tedy inkubátoru jinak by uvadl. Speciální jednotky z řad milice ho musely převážet z místa na místo podle předem daného programu z generálního štábu.
Dnes již víme, že armádním strukturám se nakonec podařilo prosadit PePu do vysokých míst ve svých řadách, a nakonec i na post prezidenta. V současnosti PePa v podstatě dělá to, k čemu byl v polytechnickém institutu vyšlechtěn. A plebejci ho milují. Má vizáž amerického herce a inteligenci gramofonové desky. Ovšem ne všichni jsou v podpoře PePy zajedno a nikdo se tak nemohl divit, že mezi těmito lidmi (dezoláty) dostal PePa přezdívku „prezident z květináče“. Vyjádření polytechnického institutu jsme nebyli schopni získat, neboť byl po roce 1989 rozpuštěn. Profesor Tenký a profesor emeritus Blažený odešli pracovat do zahraničí a podle našich zpráv byli schopni přeformulovat svůj výzkum a světu dali hned několik dalších Unikátů, bohužel jejich jména či funkce nám nejsou známy. Ani to, jakým způsobem dosáhli urychlujícího růstu svých nových produktů.
Nesmíme zapomenout, že to byli právě tito Češi, kteří naši vědu vrátili do světové špičky a především na to, že náš Unikát PePa představuje důležitou vizitku vyspělosti české vědecké obce v tom smyslu, že i BLB se může stát prezidentem.
Obrázek PePy (není ilustrační)
Poznámka autora: Naposledy, když jsem listoval v denním tisku, tak PePa je stále ještě v oběhu a všeobecně oblíbený, zejména v médiích, vojenských kruzích a u globálních vládců. A to i přesto, ale možná že právě proto, že nebyl dostatečně došlechtěn.